ROZHOVOR s Robertem a Martinou Kaufmanovými - Muzeum Berounské keramiky 2017 18. 09. 2019

Robert Kaufman – designové sklo

Narodil se v Košicích. Otec pracoval v železárnách a maminka jako dětská zdravotní sestra. Po gymnasiu v Košicích vystudoval přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor geochemie a mineralogie. Pracoval v oblasti životního prostředí, aplikované ekologie a ekologické expertízy, věnoval se základnímu výzkumu biogeochemických cyklů v lesních ekosystémech.

Spolu s jeho první manželkou, pro kterou hledali uplatnění po mateřské dovolené, experimentovali s betonem a s výrobou uměleckých dlaždic. Inspirace historickými betonovými dlaždicemi intarzovanými barevným sklem, původem z Jižní Ameriky, je přivedla ke sklu. Po absolvování krátkého sklářského kurzu ve Skalici u Nového Boru se začali sklu věnovat naplno. Některé události v jeho životě jej ale přivedly k potřebě zásadní změny. Čistota a krása skla jej ale nadchla natolik, že se mu začal později věnovat s rostoucím úsilím, naplno.

V roce 2000 se již plně věnuje pouze sklu. Založil sklářský výtvarný ateliér WAGA, který najdete  v obci Málkov u Suchomast v Českém krasu. Sklářský výtvarný ateliér WAGA se řadí mezi přední dílny v oblasti uměleckého řemesla a je zakladatelem moderní sklářské tradice v regionu. Umělecké dekorativní sklo WAGA pro interiér je charakteristické moderním designem a precizní ruční výrobou. V současnosti od roku 2003 navrhuje sklo se svojí manželkou Martinou Kaufmanovou. Ateliér vyrábí skleněné bytové doplňky a trvalé součásti interiérů. Oba se věnují také autorské volné tvorbě.  Mají za sebou více než 15 autorských výstav. Některé jejich objekty jsou ve stálých sbírkách Art Institute of Chicago.

 
1. Jako chlapec jste vyrůstal v panelovém domě Košického sídliště. Nikdo ve vaší rodině se sklářskému oboru ani umění nevěnoval. Až po vystudování vysoké školy v Praze a práci v oblasti životního prostředí se najednou ve Vašem životě zrodila myšlenka a potřeba zásadní změny. Jak se to tedy stalo? Jaké jsou Vaše sklářské začátky?


Oba rodiče od narození ve mně podněcovali a podporovali všestranný zájem o všechno co člověka obklopuje a já jsem se skutečně o všechno zajímal. Bylo pro mne stejně dobrodružné něco si namalovat jako pronikat do tajů chemie či matematiky. Zajímala mne příroda, umění, manuální práce. Od malička mne fascinovala práce se žhavými tekutými kovy a práce sklářů. Tehdy jsem nevěděl, že se tomu jednou budu věnovat. Následovalo universitní studium a potom práce a výzkum v oboru ekologie. V roce 2000 jsem přišel do styku se sklem. Přesně si uvědomuji moment, kdy jsem opět po mnoha letech pocítil radost z tvoření a uvědomil jsem si, že podobné štěstí jsem zažíval naposledy v dětství. To definitivně rozhodlo o dalším mém směřování.

2. Přesto, že jste tento obor nestudoval, je velmi zajímavé, jak jste se ve sklářském oboru velmi vypracoval. Dalo by se říci, že jste se učil za chodu, přesto, měl jste nějakého učitele? Vzor? Lásku? Studoval jste nějaké zajímavé knihy? Které Vám byly oporou a inspirací? Nebo jste opravdu základ řemesla získal postupem pokus omyl, který nakonec přes alchymistické zdary i nezdary vedl k dokonalému pochopení a kvalitě řemesla. Dá se opravdu řemeslu naučit „sám doma„ ?

Kurz ve Skalici byl pouze prvotním impulsem. Bylo to seznámení s technikou a základní zorientování v oboru. Získal jsem informace o tom, kde je možné nakupovat sklo a speciální nářadí. Na začátku jsem  také  získal 3 nádherné knihy o práci se sklem. Pak už jsem vykročil na cestu vlastního objevování, vylepšování, slepých uliček, nezdarů. Dnes mohu říci, že máme vyvinutou celou řadu původních a zcela originálních postupů a technik.

3. Zpočátku jste pracoval s betonem, ale velmi brzy jste objevil možnost práce se sklem. Od roku 2000 se již plně věnuje sklu. Na beton jste již úplně zanevřel? Neláká Vás opět kombinovat beton se sklem? Kontrast tvrdosti a zároveň křehkosti musí být fascinující.

Ano, máte pravdu. Beton je drsný, neprůhledný, surový – sklo křehké, průhledné, lesklé a skutečně kontrast těchto dvou materiálů je pro mne vzrušující. Velice se těším, až s touto kombinací materiálů budu pracovat, stejně tak mne zajímá surové železo a sklo. Zcela nepochybně na to přijde řada.

4. Ve Vašem životě při
šly také chvíle těžké... Ztráta prvního syna, který bojoval se zákeřnou nemocí musela být velmi bolestivá… Život je již takový… Vaší radostí musí být nyní krásných sedm dětí, které jistě Váš život dělají šťastným. Je některý z nich zapálen do sklářského umu?
Mysl
íte, že některý z nich bude navazovat a pokračovat v moderní tradici sklářského umění,
kter
ý jste Vy v našem regionu založil?

Tři z našich starších dětí jsou určitě výtvarně nadaní. Zatím jsme však chtěli, aby každý vystudovat to, co ho baví bez ohledu na to, čím se jednou bude živit. Necháme se překvapit, zda-li některý ze všech 7 dětí jednou nepocítí touhu pokračovat v cestě, kterou započala naše generace.

6. Vím, že máte za sebou řadu autorských výstav, provozujete internetový obchod, prodáváte Vaše výrobky v galeriích v celé české republice a také v representativních obchodech značky BLUE PRAHA. Na čem pracujete nejraději, jaká je Vaše vize atelieru WAGA do budoucna?


Výstavy jsou důležitým motorem volné tvorby. Přinutí člověka odpoutat se od běžných starostí a soustředit se na tvorbu. Čas strávený volnou tvorbou je čas strávený skutečným štěstím. V poslední době máme také čím dál častější příležitost pracovat na luxusních zakázkách, které jsou téměř vždy na hraně poznaného. Jejich realizace se neobejde bez objevování a odzkoušení nových postupů. Co je naše vize? Naší vizí je vybudovat silnou a prosperující manufakturu, sklářský ateliér ve smyslu umělecké hutě tak, aby poskytovala solidní zázemí pro sklářskou tvorbu.

7.Váš atelier se nachází v berounském regionu, nedaleko Koněpruských jeskyní, v malebném Málkově. Máte to tedy do Muzea berounské keramiky blízko. Čím je pro Vás naše muzeum?
Je jeho vznik podle Vás v berounském regionu potřebný? A proč?

Mnoho let jsem procházel okolo půvabného domečku v Hradební ulici a zamýšlel se, komu asi patří a okolo tajemné zahrady, v které jsem si vždy představoval kocoura, trpaslíka, velrybu a tři slony. Bylo pro mne radostným překvapením, když se toto místo najednou proměnilo v muzeum, které pro nás všechny zachránilo prastarý příběh berounské keramiky. Jsem velice vděčný a nadšený z toho, že najednou je toto místo tak živé a že se tady toho tolik odehrává.

 

 



Martina Kaufmanová - designové sklo a originální šperky


Narodila se v Praze, vystudovala Integrovanou střední školu poštovní - poštovní technologie. Hned po studiích věděla, že se tomuto oboru věnovat nechce. Začala pracovat ve státní sféře – nejdříve jako asistentka ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny, následně pak ve stejné funkci na Správě chráněných krajinných oblastí, kde pak postoupila na funkci public relations, kde měla na starosti propagační a informační materiály a využívání cestní sítě v krajině pro turistiku v chráněných oblastech – naučné stezky. Později přešla na jinou ochranu přírody a to do společnosti ELEKTROWIN, která se věnuje zpětnému odběru elektrospotřebičů, kde měla na starosti logistiku. Od útlého dětství se věnovala nejrůznějším ručním pracem, při kterých získala svoji dnešní vynikající zručnost. S výbornými výsledky se věnovala keramice, drátování a kreslení.

Později přišla láska a děti, pokud zbylo trochu času, pracovala s manželem Robertem ve sklářské dílně, kterou již měl. Postupně se tomuto sklářskému řemeslu začala věnovat více, každodenní prací, pílí a láskou k oboru získávala vzácné zkušenosti, které se snaží prolnout do společného díla. Při svých sklářských kreacích zjistila, jak fascinující je svět ve skle! Barvy, světlo, bublinky... Pokaždé je nedočkavá, když otevře pec a zjistí, co je uvnitř. Ano, bývá to překvapení, i když se již naučila, jak alchymistické křehké sklo zkrotit.


1.Jaká byla Vaše cesta za sklem? Střední poštovní škola je od sklářského oboru hodně vzdálena. Jaké byly Vaše začátky ve sklářské dílně? A kdo byl Vašim učitelem? Byl jím
Váš manžel? Nebo byl i někdo jiný, kdo Vás nasměroval k tomuto uměleckému řemeslu?


Sklo jsem získala, když jsem poznala svého manžela. Za obojí jsem nesmírně vděčná. Od dětství mě baví všechny rukodělné práce – malování, keramika, drátování, a tak nebyl problém se dostat i pod pokličku tajemství skla.

2. Od roku 2003 pracujete v atelieru s manželem. Jaká je Vaše spolupráce? Pracujete každý samostatně? Je Vaší doménou umělecký šperk a manžel zas tvoří výhradně objemnější věci? Nebo výrobky vznikají v tvorbě symbióze Vašich společných nápadů, představ, návrhů? Výrobky spolu konzultujete a jste tedy spoluautoři?

V dílně trávíme čas spolu a navzájem se inspirujeme a konzultujeme nové návrhy a postupy, takže se dá říci, že je to vždy naše společné dílo.

3. Vedení sklářského atelieru je práce nejen kreativní, ale také bohužel papírování, papírování…
Vedení účetnictví, propagace, web, e-shop…aj. Většinou mám zkušenosti, že tuto „nutnost“
v podnikání lépe zvládají ženy .-) Jak je tomu u Vás?

Jsme malá rodinná firma, a tak nějak děláme všichni všechno. Spolupracuje s námi kolegyně, která má na starosti účetnictví a zahraniční internetový obchod – E-BAY. Další kolegyně se stará o odběratele a galerie. Dvě kolegyně s námi pracují v dílně. Každá z těchto činností vyžaduje jiný druh myšlení, a tak největším problémem je myšlenkové přepínání mezi tvorbou a prací v dílně, fotografováním výrobků, administrací e-shopu, nákupem surovin a materiálů, propagací, obchodními záležitostmi a účetnictvím. Všechno to však jsou činnosti, které nás baví.


4. Váš rodinný atelier má poměrně široký sortiment výroby. Jde o drobné umělecké šperky a bižuterii, přes užité mísy, vázy, svícny a interiérové sklo, až po umělecké designové sklo Vámi navrhované, či na zakázku. Máte něco z této Vaší tvorby ráda více a něco zas méně? Máte nějakou představu či nesplněný sen, kterému byste se chtěla v budoucnu věnovat?

Velmi rádi se věnujeme zakázkové výrobě, která vždy skýtá prostor pro objevování a improvizaci. Při takové zakázce obvykle odhalíme nové postupy a vyvineme novou technologii. V oblasti šperků máme mnoho nových nápadů a velice se těším, až najdeme prostor na jejich realizaci.


5. Mnozí autoři by rádi nabídli svoji tvorbu v zahraničí. Ať již jako zboží k prodeji, tak také
výstava či spolu výstava v galerii, kdekoliv v zemích EU. Máte již nějaké zkušenosti,
pozvání, výstavu?

Zkušenosti se zahraničním obchodem máme. Úspěšně prodáváme na Slovensku, kde je zájem o naše výrobky velmi vřelý. V minulém roce jsme dodávali velkou zakázku do Chicaga – „The art institute of Chicago“ nebo jsme se účastnili veletrhu v Německu. V současné době zahajujeme spolupráci s německým Amazonem.



Děkuji za rozhovor

Rozhovor vedla Jolana Izbická